Kvalifikační závod na MR, Mladá Boleslav, agility (24. - 25.6.2017)

Letošní druhé a poslední. Po dlouhém přemýšlení jsem přihlásila i Jimánka. Celé jaro makáme na fyzičce, dali jsme spolu pár tréninků, tak proč ne. Ať si ještě zaběhá na pořádné akci! S Montínkem jsem se celý měsíc poctivě věnovala nástupkám. Myslím, že naběhal desítky a desítky kladin. Ty "svoje" ošlapané, tam má už téměř 100% úspěšnost. Bohužel, na těch cizích je to pořád o dost horší. A sbíhané áčko je také 50:50
Na celý víkend je předpovězen pařák, teploty přes 30 stupňů. Hned úvodní agility rozesmálo většinu závodníků. Docela ostré úhly před nebo po zonovkách a drsné chytáky. S Jimánkem jdeme na start asi v půlce startovního pole. Zaběhne krásně a čistě. Co na tom, že se o 2 vteřiny nevešel do času. Jsem maximálně spokojená. Montík startuje o chvíli později. A jako vždy, fofr, který nezvládnu. Disk. Ale jedna vlaštovka přece - 100% nástupka na kladině, přesně taková, jakou jí učím. V tomto běhu splnilo kriteria a dostalo body 14 závodníků z 97! Jimi je 11., bohužel, díky nesplnění času body nebere. Jumping je o hodně jednodušší. Jimek shodil jednu laťku a opět se o fousek nevešel do času. A Montínek proletěl parkurem čistě! Bere první body za 28.místo, Jimi je 48. Smočím psiska v Jizeře, pokecám s holkama a vyrážíme dom.
Neděle: s těžkým srdcem nechávám Jimánka doma. Vedro je ještě větší a šance, že splní čas je ještě menší. Nemá cenu ho hnát na maximum přes překážky v jeho věku. Včera si to užil, dnes je řada na Montečkovi. Začíná agility a opět je to síla. Zdá se mi to tak těžké, že jednu pasáž vůbec neřeším (nevím jak) a ty ostatní ... prostě běžet, běžet a běžet. A na start jdu klidná, tady nemám co pokazit. A tak to má asi být. Plním svůj plán. Běžím, běžím, běžím ... a jsme čistě v cíli. Neuvěřitelné. A opět dokonalá nástupka na kladině. Dobíhavost je podobná jako v sobotním agi, body bere jen 15 týmů. Montík končí na 6. místě s vynikajícím časem! Předběžně to vypadá, že už by mohl mít účast na MR zajištěnou, ale jistota je jistota. Měl by zaběhnout ještě odpolední jumping. Jumping je opět rychlý, na mě až moc. Plán je tedy podobný, běžet jako vítr. Což se mi úplně nepodařilo, pár centimetříků při výměně chybělo a Montínek shodil laťku. Pak se ještě stihl otočit po tunelu na opačnou stranu (což do teď nechápu), ale jinak letí jako vždy. Je z toho 22.místo a luxusní čas. Před odjezdem obcházím kamarádky a děkuji za pomoc při prohlídce. Bez nich bych to nikdy nedala. A šup domů za Jimánkem.
Tímto se Montík kvalifikoval na MR v agility, které bude v září v Děčíně :-)
A perlička na konec. Asi první závod, kde jsem v pohodě odběhala s oběma chlupíky. Různé vedení, přesto super výsledky :-)